MYŠ LABORATONÍ
(Mus musculus var.alba)

VĚDECKÁ KVALIFIKACE

 Vědecká kvalifikace pomocí BioLib mezinárodní encyklopedie rostlin,hub a živočichů.

Rozšíření:

Laboratorní myši bílé formy vznikly již ve starověku v Číně a Japonsku. Do Evropy se dostaly z Japonska, kde byly chovány jako okrasná domácí zvířata. Byly vyšlechtěny z myši domácí (Mus musculus), která dříve obývala stepní a polopouštní oblasti Eurasie a severní Afriky, ale jako synantropní (tj.na člověka vázaný, ale divoce žijící) druh se rozšířila po celém světě. Dnes obývají myši domácí celý svět a díky své přizpůsobivosti, plodnosti a všežravosti vydrží i v extrémních podmínkách.

Vzhled:

Zbarvení laboratorních myší je bílé, ale dlouhodobou domestikací bylo získáno kolem 300 mutací s nejrůznějším vybarvením i kvalitou srsti.

Hmotnost se pohybuje od 9 do30 gramů ( samci jsou těžší)

Délka těla: 7 - 10 cm a ocas 5 – 9 cm

Délka života: 1,5 – 2 roky.

Rozdíl mezi pohlavími je viditelný na vzdálenosti mezi análním a pohlavním otvorem. U samiček je tato vzdálenost mnohem kratší než u samečků. Samci mají také viditelná varlata.

Způsob života:

Myši jsou skupinová zvířata. Spoléhají na svůj sluch a čich. Myši jsou aktivní, podnikavá a především nesmírně zvědavá zvířata. Ve dne jsou klidnější a hodně spí, zatímco navečer a v noci se jejich aktivita stupňuje. Myši jsou maximálně obratní šplhavci, většina také skvěle skáče a běhá po stěnách.

Chov:

Do chovu zařazujeme zvířata ve věku alespoň 3 měsíců, kdy jsou již fyzicky dospělá. K jednomu samci nedáváme víc jak 6 samic.Pokud chcete myšku jako mazlíčka, pořiďte si dvě nebo více samiček. Jedna samotná myška se bude trápit a dvě nedají o nic víc práce než jedna.

Terárium:

Myši se dají chovat v kleci nebo ve skleněném akváriu/ teráriu. Klec má výhodu, že se v ní dají lépe nainstalovat nejrůznější prolézačky. Musí ale mít velmi husté mříže (uvádí se max. 6 mm), aby se jimi myšky neprotáhly. Chcete-li je chovat ve skleněné nádobě, je akvárium lepší než terárium. Jako všichni hlodavci jsou i myšky spokojenější, mohou-li se někam ukrýt a tam si vytvořit bezpečné hnízdo. Dejte jim nějaký domeček, starý květináč, rozpůlený kokosový ořech apod. a dostatek materiálu na stavbu hnízda. Aby se myši nenudily, snažte se jim co nejčastěji obměňovat zařízení terária, vkládejte jim tam nové věci, aby měly stále co objevovat. Líbí se jim i různé roury nebo ruličky od toaletního papíru, ve kterých si mohou hrát na schovávanou. Kolečko na běhání také rády využívají, ale je bezpečnější ho obalit tvrdým kartonem, aby se do něj nezapletly nohou nebo ocáskem.Záleží na množství myšek (min. 21x31x15cm)

Substrát:

Jako podestýlku můžeme použít hobliny, ale pozor nesmí být prašná ( piliny NE) nebo dnes vyhledávanou kočičí podestýlku (papírové granule pohlcující pachy). Podestýlka by se měla měnit asi každý druhý den, pokud možno tak, aby myš ani nestihla začít páchnout.

Osvětlení, teplo:

Teplota vyhovuje 21°C , ale obecně platí, cítí-li se v místnosti dobře chovatel, bude se tam dobře cítit i jeho myška.

Potrava:

Myši jsou všežravci. Komerčně vyráběná potrava pro hlodavce obsahuje v podstatě vše, co myš potřebuje (tj.živočišnou i rostlinnou složku). Lze krmit obilninami (oves,ječmen,proso,kukuřice,..), slunečnicí, ovesnými (a jinými) vločkami, tvrdým pečivem, granulemi pro kočky, cornflakes,atd. Čas od času podáváme jako doplněk čerstvou zeleninu (mrkev, petržel, celer, salát, kedlubny, atd.), ovoce (jablka, hrušky), listy smetanky apod. Mnoho zeleného krmení však může způsobovat střevní potíže. Příliš tučnou potravu jako burské oříšky a slunečnicová semínka je třeba podávat s mírou. Myši průměrně sežerou jen deset gramů potravy na zvíře a den. Nezbytností je napáječka nebo mělká miska s vodou ( při jejím použití však musíme počítat s možným převrácením, nebo znečištěním).

Rozmnožování:

Rozmnožování myši domácí nepředstavuje žádný problém, spíš naopak - myš je vysoce plodná. Samice si před porodem postaví jednoduché hnízdo. Myš je březí asi 21 dní. Závisí to na jejím stáří a celkové tělesné kondici. Jedna samice může mít až pět vrhů do roka a v každém vrhu bývá 4 - 12 mláďat někdy i více. Mladé myšky rychle rostou, po třech dnech jim začíná vyrůstat srst. Ve stáří dvou týdnů už jsou zcela osrstěná, vidí a pokouší se ochutnat potravu dospělých.

Oddělit od matky bychom je měli nejpozději ve čtyřech týdnech života, protože samečci mohou být pohlavně dospělí již ve stáří pěti týdnů. Během březosti a kojení můžete nechat samičku s ostatními zvířaty. O mláďata společně pečují všechny samičky a ani samci jim neublíží. Nechcete-li však další mláďata, oddělte samce ještě před porodem, jinak může samičku znovu nakrýt již několik hodin po porodu.