Žena se v noci probudí a vidí že manžel není v posteli.Navlékne si košili a jde se za ním podívat do přízemí.Najde ho pohroušeného do hlubokých úvaha sleduje jak si utírá slzy.

"Co se děje drahý?"zašeptá když vstoupí do místnosti.

"Ale vzpomínal jsem jak jsme se před dvaceti lety poprvé potkali a začali spolu chodit.Tobě bylo čtrnáct.Pamatuješ?"

Žena je dojatá."Ano,pamatuji."odpoví.

Manžel se odmlčí,těžko hledá slova.

"A pamatuješ jak nás tvůj táta přistihl v mém autě na zadním sedadle?"

To víš že si to pamatuji!" říka žena a uvelebuje se v  křesle vedle něho.

Manžel pokračuje:"Vzpomínáš jak mi vrazil brokovnici do obličeje a řekl:Vezmeš si moji dceru nebo chceš abych tě poslal na dvacet let do vězení?"

"To si přesně pamatuji," vzpomíná žena.

On si setře další slzu a říká:"Dneska by mě propustili!"