AGAMA VOUSATÁ
(Pogona Vitticeps) 

Vzhled a výskyt:
Tento druh agam dorůstá zpravidla 45 – 60 cm, což závisí na množství a kvalitě potravy a fyzických předpokladech jedince,velikost bez ocasu je 25 cm. Žijí ve středovýchodní části Austrálie, kde obývají polopouštní oblasti (stepi) s řídkým porostem trav a keřů.Osídlila otevřenou buš s roztroušenými plochami stromů kde dává přednost suchým místům. Zbarveny jsou světle hnědě – pískově, sliznici tlamičky mají růžovou, ušní bubínek oválný a na bocích mají pouze 1 řadu ostnů.

MAPA VÝSKYTU

Tyto základní znaky je odlišují od většího druhu, kterým je Pogona barbata. Ta je totiž zbarvena olivově šedě až černě a na rozdíl od Pogona vitticeps mají trojúhelníkový ušní bubínek, na bocích 4 řady ostnů a sliznice tlamičky je žlutá až oranžová.V České republice se pravděpodobně druh Pagona barbata asi nevyskytuje.

Potrava:
Potravu u agam tvoří přibližně 70% hmyz  jako například švábi, ovšem velice nevhodnými druhy švábů, u kterých hrozí zamoření celého domu a okolí, jsou: šváb americký, šváb obecný a švábík domácí (rus). Naopak vhodné jsou tropické druhy jako například Blaptica dubia – šváb argentinský, Blaberus giganteus apod., ti pomalu uhynou při teplotě pod 20°C a při teplotě přes 35°C. Další výhodou těchto druhů je, že nelezou po skle, narozdíl od často chovaných švábů šedých. Dále se krmí různými druhy cvrčků, kterými jsou například cvrček dvojskvrnný (Gryllus bimaculatus), cvrček banánový (Gryllus assimilis) a cvrček domácí (Acheta domestica). Naopak méně vhodným druhem se zdají cvrčci krátkokřídlí (Gryllodes sigillatus), kteří jsou velmi malí a hbití. Dalším vhodným krmivem je saranče stěhovavé (Locusta migratoria) nebo všežravé. Jedná se o poměrně chutné a vydatné krmivo, na druhou stranu má však hůře stravitelná křídla. Jako poslední druh hmyzu bych uvedl potemníky moučné- „moučný červ“ (Tenebrio molitor) a brazilské (Zophobas morio) - zophobasové. Avšak zařadil bych je mezi doplňkové krmivo, které by rozhodně nemělo tvořit velkou část živočišné potravy, vzhledem k vysokému obsahu chitinu a špatné stravitelnosti zkrmuje pouze čerstvě svlečené larvy. Dospělí jedinci žerou i holátka myší a potkanů (doporučuji 1-2x měsíčně). V době kladení vajec jsou pro samice vydatným zdrojem vápníku a bílkovin. Stejně tak mladým dospívajícím jedincům přiměřené velikosti napomáhají ve správném růstu a sílení kostí.
Pogony také doplňkově přijímají sladkou okurku, listy a květy pampelišek, sladkou papriku, čínské zelí, mrkev a někteří jedinci s oblibou přijímají i ovoce (jablko, žlutý a vodní meloun, broskev, banán). Co se týče pití, agamy získávají potřebnou vodu především z vámi podávané zeleniny nebo přímo z rozprašovače. Někteří jedinci pijí i z misky nebo pokud je umístíme do vaničky s vodou. Pokud agama nepije stačí dostatečný příjem zeleniny a ovoce. Výjimkou je situace, kdy agama odmítá veškerou potravu nebo trpí průjmy, vtěchto případech je nutný dostatek vody.

Protože agamy potravu v podstatě před spolknutím nerozkoušou, mláďatům asi do stáří 6 měsíců podáváme potravu v menších kusech.

Od mnoha chovatelů je slýchán názor, že u mláďat převládá zejména živočišná složka potravy a u dospělých je to právě naopak. Dle zkušeností je to u každého jedince různé a právě proto může některá agama v pokročilém věku žrát převážně „zelené“ a skutečnou kořist si dopřát pouze občas. Převaha rostlinné potravy se doporučuje zejména z důvodu udržení dobré fyzické kondice zvířete. Ovšem každý chovatel by měl odhadnout správný poměr živočišné a rostlinné potravy podle nároků, nikoli chuti, svých chovanců. Nejsem zastáncem názoru, že převaha rostlinné potravy v dospělosti je špatná, avšak musíme si uvědomit, že tím není míněna zelenina a ovoce. Ve své domovině agamy narazí na ovoce zřídka a proto i my ho nabízíme pouze doplňkově. Pod rostlinnou potravou jsou v našich podmínkách míněny rostliny jako např. pampelišky, jitrocel, jetel, rukola, čekanka, štěrbák atd. Ovoce a zelenina jsou pak pouze vítaným zdrojem vody a vitamínu C.

Dospělé agamy vousaté žerou opravdu hodně, spořádají nejméně 25-30 cvrčků týdně a příležitostně si dají také mláďata myší a potkanů. Potrava by neměla být příliš monotónní, ale měl by jim být nabízen pestrý výběr kořistí a rostlin. Jednou z nejdůležitějších součástí správného krmení jsou vitamíny a minerály.

Proto je nutné, abyste si je pořídili i vy.Například Roboran. Nutné je také, především pokud nemáme zdroj UV-B záření,  podávání přípravku AD3 Combinal, asi každé 2 měsíce ředěný s vodou v poměru 1:10, stačí skutečně malé množství a na správné dávkování je nutné dbát. Předávkování je totiž stejně nebezpečné jako jeho nedostatek. V neposlední řadě  také dodáváme svým chovancům vápník, který je především nepostradatelný v období růstu a březosti samic. Nedostatek vápníku se projevuje například křivicí (rachitis), špatným trávením atd. Vápník není těžké sehnat, jelikož je možné ho zakoupit v obchodě nebo ho získat z běžně dostupných surovin. Jednou z možností je nadrcení vaječných skořápek či sépiové kosti, kterou však před rozdrcením vyvaříme, abychom ji zbavili přebytečných solí. Z praktického hlediska bych ovšem více preferoval výrobky jakými jsou například – hydrogenuhličitan vápenatý, Vita-plastin, vápenný grit, laktát vápníku nebo směsy kalciumkarbonátů, které jsou často nabízeny v kombinaci s vitamínem D.

U agam vousatých stejně jako u jiných ještěrů je mnohem vhodnější častější krmení v menších dávkách, než ve velkých po dlouhé době. Překrmování vede k obezitě, což má za následek sníženou aktivitu, sterilitu, selhání některých orgánů (játra) apod.

Terárium:
Rozměry potřebné pro zdárný chov jedince jsou alespoň 85 x 50 x 55 cm (DxHxV) a pro pár nebo skupinu 1,2  stačí terárium rozměrů 120 x 55 x 55cm. Pokud však máme zájem o chov více než-li 3 kusů, což může být například skupinka 1,3 nebo 2,3-4 musíme zařídit terárium o rozměrech asi 180 x 60 x 60 cm a více. Jako substrát je vhodné použití písku ve vrstvě 5 cm. Substrát byl měl být propraný, aby byl zbaven nečistot a prachu, který má špatný vliv na oči a dýchání. Zařízení terária tvoří miska s vodou, kameny, kořeny, kousky kůry, silná větev nebo vyvýšená police. Průměrná teplota se pohybuje kolem 30°C a v noci je to pak okolo 22°C. Pokud máme v teráriu stinná místa s teplotou pod 25°C, kam si agama může zalézt, často se stane, že začne „simulovat“ zimování. Taková agama přestane žrát a zalézá na zmiňované místo. Nevýhodou je to u jedinců, kteří na to nejsou připraveni nebo nejsou v dobrém zdravotním stavu. Osvětlení s UV složkou spektra je nutné, stejně jako výhřevný bodový zdroj umožňující vyhřátí až na 45°C (vhodný je například topný kámen nad nímž je kompaktní zářivka a jinde v teráriu je umístěna výhřevná bodová žárovka cca 75W, v závislosti na velikosti terária – do větších terárií je vhodné použití níže uvedených lamp).

Jako zdroj UV (-B) bych nejvíce doporučil výbojku Bright Sun UV (Desert, Spot – 50,70W) nebo T-REX UV Heat-bodová (100,160W), které již plně nahrazují často používanou OSRAM Ultra-Vitalux 300W. Naopak konkurenční PowerSun (100W) dopadla při měření UV hodnot poměrně špatně a zmíněné T-Rex nemůže konkurovat. Nově je našem trhu k sehnání lampa Megaray, která se zdá být také poměrně kvalitním výrobkem. Použít můžeme také lineární nebo kompaktní zářivky, avšak ty mají poměrně nízký dosah a od agam tedy nesmí být moc vzdáleny. Při měření UV, o které byla řeč výše, dopadla nejlépe z lineárních zářivek  ReptiSun 10.0 a mezi kompaktními dopadly dobře zářivky Lucky Reptile, Arkadia a ReptiSun 10.0. Již zmíněné MegaRay nebo T-Rex můžeme ve větších teráriích kombinovat s výbojkami HQI nebo HQL (50-125W).

Když se řekne UV, zajímáme se zejména o 2 složky, kterými jsou UV-B a UV-A záření. Na zbarvení zvířat působí UV-A složka a je obsažena v některých výhřevných žárovkách. Ovšem UV-B je nutné při přeměně provitamínu D3 na vitamín D3. Vitamín D3 pak zajišťuje syntézu vápníku v organismu.