Vznik a původ

Hadi se objevili na Zemi v druhohorách, v křídovém období, asi před 100 – 150 mil. lety. Jsou to vývojově nejmladší plazi.
Dle našich znalostí se vyvinuli přímo z ještěrů, kteří se zbavovali postupně končetin, aby se přizpůsobili životu pod zemí. V součastnosti je známo asi 3000 druhů hadů.

Vědecká kvalifikace

Rozšíření:

Hadi jsou rozšířeni téměř na všech kontinentech. Omezení výskytu a “lokálního vývinu” hadů je dáno tím, že v pravěku docházelo k oddělování kontinentů z jednoho velkého (Pangea). Někteří plazi se na své nynější bydliště dostali i přes moře, pravděpodobně na kmenech spadlých stromů, vlečených mořskými proudy.
Jsou to velmi přizpůsobiví plazi, kteří mohou měnit fyzický vzhled: rostou do délky nebo se naopak zkrátí a tvoří robustnější těla nebo se mění jejich barva v závislosti na okolí – tímto se hadi rozšiřují na nová místa a vytvářejí nové formy už po mnoho tisíců let.
Patrný je i konvergentní vývoj hadů – druhy jež jsou si navzájem nepříbuzné, ale žijí ve podobném prostředí si vyvinuli nezávisle na sobě stejný vzhled a způsob chování, i když je děli obrovské vzdálenosti.
Hadi jsou studenokrevní živočichové tzn., že si neumí vytvářet svoji vnitřní teplotu, ale teplotu přijímají z okolního prostředí, resp. teplota jejich těla je přímo závislá na teplotě okolí. Proto se hadi, žijící např. v mírných pásech potřebují vyhřívat na slunci, na rozdíl od hadů tropických, kteří mají teplotu těla díky teplotním podmínkám tropů pořád optimální. Hadi jsou schopni žít i v nehostinných podmínkách, např na horách. Ti jsou většinou malí (menší tělo se rychleji prohřeje), uchylují se k „zimnímu spánku“ a rodí živá mláďata (vajíčka v těle se zahřívají při slunění hada). V případě nedostatku kořisti jsou hadi schopni zpomalit svůj metabolismus a vydržet tak dlouhá období bez potravy (i jeden rok).